18. Květen 2013 | 07:42 Pavol Ondráš
Výrok soudu jak z béčkového hororu: Nizozemská nadace bojující za legalizaci pohlavního styku mezi dospělými a dětmi nemůže prý být trestně stíhána, neboť pro společnost nepředstavuje riziko! Dnešek je významným dnem: 17. května před třiadvaceti lety započal oficiálně frontální útok na tradiční rodinu. Právě toho dne, v revolučním roce 1990, vyškrtla Světová zdravotnická organizace bez většího zájmu veřejnosti homosexualitu z mezinárodní klasifikace nemocí.
V roce 2006 potom Evropský parlament vyhlásil na počest toho velkého vítězství pokroku Mezinárodní den boje proti homofobii. A už to jde ráz na ráz. Po sedmi letech jsme svědky událostí, které by ještě naši otcové pokládali za ubohou nechutnou sci-fi. Útok na základy naší civilizace se prostě neskutečně zrychluje.
Výběrový liberalismus
Nizozemsko je v Evropě již tradičně považováno za jeden z nejliberálnějších států. I když je v současnosti liberální protirodinná agenda prosazovaná i v dalších zemích Západu, získává v této oblasti krajina tulipánů punc průkopnictví.
Holandsko jako první legalizovalo eutanazii, marihuanu a „homo-manželství“. Provozování bordelů je považováno za poctivé podnikání. Navzdory proklamované liberální orientaci je ovšem současně v této příkladně svobodné zemi trestné zpochybňovat holocaust, multikulturalismus, stejnost lidských ras a další dogmata moderního západního světa. To je však na jiný článek.
Pokrokový vzor pro celou EU
Protože nizozemská „pokroková“ liberální politika určuje trendy budoucího vývoje v ostatních provinciích Evropské unie, stojí za to tamní vývoj pozorně sledovat. V posledních měsících pronikly do éteru dvě zajímavé zprávy:
Holandský politik a homosexuální aktivista Boris Dittrich, který bývá pro své „zásluhy“ označován i jako otec nizozemského „manželství“ osob stejného pohlaví, se v březnovém rozhovoru pro francouzský magazín Yagg vyjádřil, „že dalším cílem liberální agendy bude prosazení skupinových „manželství“ jako svazku tří a více osob, jako nezbytný a logický krok při likvidaci tradiční evropské společnosti.“
Podle této metody se patrně brzy dočkáme hollywoodských filmů o vztahu padesátníka k desetiletému chlapci a špatné „pedofilofóbní“ společnosti, která jim brání v „lásce“.
Potvrzuje se tím to, o čem jsem psal v září 2012. Uzákoněním registrovaného partnerství nebo „manželství“ osob stejného pohlaví se mění smysl a účel rodinného práva, čímž se otevírá prostor mimo jiné i pro skupinové „manželství“. Co bude následovat potom?
Odpověď nabízí druhá zpráva z Holandského království. Začátkem dubna tohoto roku rozhodl odvolací soud v nizozemském městě Leeuwarden, že „nizozemská nadace bojující za legalizaci pohlavního styku mezi dospělými osobami a dětmi nemůže být trestně stíhána, neboť nepředstavuje riziko pro rozkol společnosti“.
Nedá mi to, poukázat na skutečnost, že v roce 1988 rozhodl amsterdamský soud v jiném případě opačně. Na lavici obžalovaných však „neseděl“ spolek pedofilů, ale nacionalistická strana Centrumpartij ’86. Z toho plyne, že větším rizikem pro společnost je politický nacionalismus než organizace propagující a žádající uzákonění jednoho z nejodpornějších zločinů na dětech. V případě přinejmenším „pokrokové“ části nizozemské společnosti to asi tak bude.
Brzy přijde i Hollywood
Toto rozhodnutí lze vnímat v širším kontextu jako součást postupné přípravy veřejného mínění na akceptaci pedofilie a dekriminalizace dětské pornografie. Postup připomíná někdejší kampaň za uznání homosexuality z počátku 70. let.
Již před rokem dva kanadští psychologové prohlásili, že „pedofilie je stejná sexuální orientace jako homosexualita.“ Zdůrazňují, že pedofilie se nedá vyléčit ani zmírnit žádnou terapií či léčebným postupem. Stejně probíhají snahy, aby byla pedofilie vyškrtnuta ze seznamu mentálních chorob.
Podle této metody se patrně brzy dočkáme hollywoodských filmů o vztahu padesátníka k desetiletému chlapci a špatné „pedofilofóbní“ společnosti, která jim brání v „lásce“.
Homosexuální aktivisté přijdou pedofilům na pomoc
Je velmi pravděpodobné, že homosexuální aktivisté, kteří se již v Nizozemsku musí nudit, přijdou pedofilům na pomoc. Tyto dvě skupiny k sobě totiž nikdy neměli daleko. V USA funguje od roku 1978 pedofilní organizace s názvem North American Man / Boy Love Association. Jejími nejvýznamnějšími zastánci byli právě aktivní homosexuálové: americký básník Allen Ginsberg a „gay-aktivista“ Harry Hay (oba byli také členy americké komunistické strany). Pedofilům se dostává podpory také od mnoha homo-periodik.
Nezanedbatelným faktem je i to, že pedofilové zneužívající děti jsou současně většinou homosexuálové. Je tedy již zřejmé, že tzv. homosexuální agenda byla jen drobnou součástí frontálního útoku na základní lidské hodnoty Evropy. Zatímco dnes vysmívaná a likvidována křesťanská morálka zajistila západní civilizaci nikoli jen přežití, ale i prosperitu, světovou dominanci a rozvoj, její likvidace nese našemu světu jen jistou destrukci a smrt.
Zdroj: protiproud.cz ; titulek redakčně upraven